Chci inspirovat
milion lidí
k přechodu
na elektromobil
a čistou energii

Inspiroval jsem Vás? Podpořte prosím 🙏 nezávislou tvorbu jenž stojí ročně přes 500 000 Kč na přímých nákladech na natáčení, logistiku a techniku:
- jako Patron: https://www.patreon.com/electrodad
- jako člen / podporovatel YouTube kanálu https://www.youtube.com/c/electrodad
- či napřímo přes korunový účet: 2401894390 / 2010 (částku volte dle uvážení)



- a rovněž mne podpoříte pokud objednáte svůj elektromobil Tesla přes tento refferal link https://ts.la/jan84163 a oba získáme 1500 km nabíjení na Superchargerech. Link nelze použít po objednání Tesly.

Electro Dad je kanál o radosti z elektromobility a fotovoltaiky, věnovaný nezávislým praktickým ukázkám a zamyšlením táty tří dětí, který zahořel vášní pro elektromobilitu a fotovoltaiku - kdy se nám nabízí úžasná kombinace dynamiky, plynulosti, tichosti a ekonomiky jízdy autem s ekologickým a udržitelným způsobem dopravy poháněným energií ze slunce.
Pohled nezávislého praktika, který není a nikdy nebyl s elektromobily či fotovoltaikou profesně spojen.

Proč točím videa o radosti z elektromobility: https://www.electrodad.cz/proc/

Chci inspirovat milion lidí k přechodu na elektromobil a čistou energii, a zde je můj příběh.

Váš potomek, nově sám rodič, někdy po roce 2030:
„Tati, ty jsi taky ještě dlouhé roky jezdil dieselovým autem i když jsi věděl, že ty zplodiny způsobují třeba rakovinu nebo astma a že to vypouštění CO₂ prokazatelně přispívá ke globálnímu oteplování? Teď máme ta nesnesitelná vedra v létě skoro bez dešťů, v zimě sotva vidíme sníh a migrace z neobyvatelných států se začíná vymykat kontrole.“
Vy: „Počkej, takhle to nemůžeš brát, po bitvě je každej generál, většina lidí jezdila na naftu. My jsme si mysleli, že to jsou jen řeči vědců a té Gréty. A vůbec, osobní auta byla jen malá část, co všechny ty námořní tankery, uhelné elektrárny a krávy…“

Mně více než stačilo žít dva a půl roku v Nanjingu, 13 milionovém industriálním městě na jihovýchodě Číny a každý den na vlastní oči vidět, cítit, jíst a pít toxiny silně znečištěného životního prostředí, kdy se i 30x překračovaly normy toho, co je v Evropě bráno jako pro zdraví limitní. Měl jsem často černé svědomí, kam že jsem to vzal svoji rodinu s dvěma malými dětmi. Nejednoho z mých čínských kolegů, bylo jich ke stovce, věkem 25 až 35 let, sužovala silná astmata, nádory, neplodnost nebo potraty.

Když jsme se v roce 2012 vrátili zpět na Moravu, vážil jsem si toho, že vidíme modrou oblohu nad hlavou, dýcháme svěží vzduch, pijeme čistou vodu z kohoutku a jíme zdravé potraviny – věci, které bereme jako naprostou samozřejmost. O kvalitní veřejné zdravotní péči, vzdělávání a fungující demokracii nemluvě.

Proč je Čína (a ostatní rychle se rozvíjející země) tak silný znečišťovatel? Protože v raných fázích jde po hospodářském růstu a pozvednutí životní úrovně miliardy lidí. Péče o životní prostředí přichází na řadu až s životní úrovní, kdy mají lidé základní potřeby uspokojeny. A protože vyrábí spoustu spotřebního zboží od levných cetek až po high-tech elektroniku, které my tak rádi a ve velkém nakupujeme.

Mimochodem, smutnou realitou je, že v přepočtu na hlavu je Česko větším znečišťovatelem než Čína. A jestli je někdo skutečným leaderem na poli efektivní adopce elektromobility, tak je to vedle Norska a většiny EU právě Čína.

Stěhujeme se do měst a „trápí“ nás starosti prvního světa: dojíždění v zácpách, stres v práci, hypotéka, věčný boj s přibývajícími kily, bolavá záda, nedostatek spánku, kam letos poletíme 2x na dovolenou, na jakou škol(k)u nám vezmou děti, jakou kupu krámů jim koupíme k narozkám / Vánocům, když už všechno mají, jestli neřídit větší SUV když je ten operativní leasing tak výhodný, závislost na elektronice, masáž (sociálních) médií, …

…úplně jsme se ve městech odtrhli od přírody, jejích cyklech, zákonitostech, energie a rozmarech. Ztratili jsme pokoru a moudrost, že to, co zasejeme, to taky sklidíme, nebo taky mnohem méně, protože přišly povodně, sucha nebo nemoci... Nemáme ponětí, odkud se bere ta voda v kohoutku, jídlo v supermarketu, plyn na topení, elektřina na svícení, nafta do auta nebo kerosin do letadla. Je nám to jedno, my máme svých starostí dost.

A když je pak ve vyspělém světě, jehož je bohatnoucí Česko nyní jednoznačně součástí v dobrém i špatném, většina populace takto apatická — té populace, která spotřebovává obrovské množství energie jak přímo, tak přes spotřební zboží — tak se nám exponenciálně rozjíždí spirála globálního oteplování a nezvratných procesů, které těžce pocítí na svém zdraví a kvalitě života generace po nás.

Posledních 200 let, od dob industriální revoluce, se napříč kontinenty, hlavně v Evropě, Severní Americe a Asii, k Zemi chováme velice macešsky. Spotřebováváme bezhlavě ukrutným tempem všechna fosilní paliva a uvolňujeme do atmosféry bambiliony CO₂.

Možná svítá paprsek naděje, že díky COVIDu začneme být pokornější a přehodnotíme styl života a sním spojený konzum.

Více